Přehrada a sedm kamenů

Je to super pocit, probudit se v posteli. Vstáváme, jdeme na snídani a check out. Přes noc se motel snad úplně zaplnil, parkoviště je plné, svítí sluníčko a moc se mi tady líbí. Říkám Tomovi, ať to vyfotí, ať můžu ukazovat ten typický motel, kde se podle něj vraždí.

Od motelu vyrážíme k Muzeu Route 66, které je právě v Kingmanu. Na parkovišti stojí jen jedno auto a u něj tři Češky, náhoda. Bohužel máme všichni smůlu, muzeum je zavřené, tak si aspoň fotíme ceduli, znak na silnici a v obchodě kupuji tatínkovi typické tričko.

Asi za hodinu a půl přijíždíme k Hooverově přehradě, dalšímu cíli naší cesty. Leží na hranicích států Arizona a Nevada, asi 50 km od Las Vegas. Prvním krokem k její výstavbě byl rok 1922, kdy byla vytvořena komise a projekt přehrady začal vypadat slibně, celou věc měl na starosti Herbert Hoover, tehdější ministr obchodu a později i prezident USA. Slavnostně byla přehrada otevřena 30. 9. 1935. Měří 221,4 metrů, na délku má 379,2 metrů. Po příjezdu projedeme bezpečnostní kontrolou, dva policisté prošli auto, chtěli otevřít všechna okýnka, prohlédli si nás a pustili. Po cestě jedeme chvilku k parkovišti, bližší ve stínu, nebo uvnitř budovy je za 10 dolarů, ale bývá plné. My zaparkovali na vyšším zdarma, jak radil průvodce a prošli se asi 5 minut. Na to, že je 10 ráno je šíleně teplo.Čím blíž Vegas, tím víc vedro, říkáme si. Projdeme se kolem přehrady, vyfotíme most a vracíme se do auta. Turistické centrum Hoover Dam nabízí i prohlídku zevnitř, ale tu jsme nevyužili.

“Co to je za barevný kameny?”, tak nějak komentoval Tom fotku, kterou jsem mu ukazovala snad před rokem. Seven Magic Mountains je volně přístupná výstava pod záštitou Nevadského muzea umění. Byla otevřena v roce 2016 původně na dva roky. Měla ale takový úspěch, že byla prodloužena (zatím do roku 2021). Tyhle magické kameny se nachází asi 20 km od Vegas, jen tak uprostřed ničeho. Skvělá je dostupnost přímo z cesty a velké parkoviště přímo u kamenů. Není to žádný přírodní zázrak, ale musím říct, že se něco takového jen tak nevidí :-).

Od umění zpátky na silnice, čeká nás dlouhý přejezd do Los Angeles. Cesta celkem ubíhá, čím blíž jsme LA, tím víc houstne doprava. Takhle přesně jsem si příjezd do LA-LA Landu (ne)představovala, zácpy na pětiproudovce jsou neskutečné, stojíme a jedeme krokem. Toma miluju za hodně věcí, ale on se snad narodil s volantem v ruce. Řídí úplně s klidem, žádná vzdálenost není problém a ani ty zácpy ho nerozhodí. Na ubytování přijíždíme kolem sedmé večer, ubytujeme se a vyrážíme do outletu asi 15 minut od hotelu. Jeli jsme sem jen s jedním kufrem a dvěma batohy, abychom netahali moc věcí, když stejně pořád přejíždíme. Je to taková ta dovolená, kdy vlastně ani nevybalujete věci z kufru. Už vážně nemáme v čem chodit a vyprat si nestíháme. Outlet nic moc, Tom si koupí tričko, já šaty a jedeme na jídlo a spát. Zítra nás čeká nabitý den ve městě andělů.

Text: Martina Grmelová
Foto: Tomáš Grmela

Líbí se vám článek?

Share on facebook
Sdílet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru
Share on linkedin
Sdílet na Linkdin
Share on pinterest
Sdíletna Pinterestu

Komentáře