Dvě noci ve Vegas

Je úterý ráno a my vyrážíme na letiště JFK, abychom pokračovali na západ USA, kde začínáme městem hříchů Las Vegas.

Letíme s Deltou v 10:10, Tom je mírně ve stresu. Odbavení proběhne bez problémů, ani náš čím dál těžší kufr nevadí, jen letištní kontrola je celkem dlouhá. Dáváme kávu a kolem 9:30 nasedáme. Letadlo je poměrně nové, Delta má velké plus za Wi-fi zdarma během letu na aplikace typu Whatsapp, iMessage a Meesenger. Pět hodin letu celkem uteče a v 12:00 místního času (ve Vegas je ještě o 3 hodiny méně než v New Yorku) dosedáme na letišti McCarran.

Už letištní terminály jsou plné blikající nápisů a hlavně hracích automatů, škoda, že to nemáme vyfocené. Zajímalo by mě, kolika cestujícím už kvůli hazardu uletělo letadlo. Míříme na shuttle bus, který jezdí k půjčovnám aut. Auto jsem rezervovali asi půl roku, čekají nás 2 noci v autě, tak máme zamluvené SUV se sklopnými sedačkami. Měl to být Nissan, nebo nějaké podobné, ale nevidíme ani jedno typické SUV. Paní nám nabízí minivan, já bych ho brala, ale Tom se na mě obrací a říká, že snad nejsme 9 členná rodina, a nepojedeme jak cirkusáci. Kousek dál stojí letošní model Chevroletu Tahoe. Sice je o třídu výš, ale paní nám ho bez problému půjčuje. Pecka!

Kdykoli jsem viděla nějaké záběry nebo fotky z Vegas, zaujala mě nejvíc zmenšená Eiffelova věž. Volba ubytování tak byla jasná, hotel Paris Las Vegas. Máme štěstí, že nám plán cesty Vegas vyšel na všední dny, o víkendu se tu totiž ceny hotelů šplhají na neuvěřitelné ceny. První pokoj, který dostaneme, má místo výhledu na Eiffelovku výhled na strom. Tom naštěstí zařídí výměnu pokoje, a tak si můžeme začít užívat dvě noci s tím nejlepším výhledem, jak na Eiffelovku, tak na fontánu u hotelu Bellagio naproti.

Počtem návštěvníků je Las Vegas nejnavštěvovanějším městem na světě – ročně sem přijede přes 40 milionů návštěvníků, velké procento ale tvoří Američané. Proto Las Vegas nenajdete v oficiálních žebříčcích nejnavštěvovanějších měst světa. Z 20 největších hotelů na světě je jich 17 právě tady a mají nejrůznější podoby – můžete se tu tak kromě Paříže projít například Benátkami, New Yorkem, Egyptem, nebo Ceasarovým palácem. Všechny tyto a další šílenosti se táhnou na 7 kilometrovém bulváru Strip.

Po celkem hektickém New Yorku jsme si dali pohodičku u bazénu, trošku popili, prohráli pár dolarů na automatech a já na ruletě. V kasinech nikde neuvidíte hodiny, čas tu plyne tak nějak jinak. V našem hotelovém kasinu máte navíc díky uměle vytvořené modré obloze pocit, že noc nikdy nepřijde. Další den jsem se opět nechala strhnout davem a dala si půl metrové Daiqiuri se 4 panáky Bacardi. Ideální nápad, když se teplota ve stínu nedostala pod 42 stupňů, navíc bylo ráno. I když ve Vegas se pije prostě pořád. Ve dne máte mezi hotely na betonových chodnících pocit, že se vám z toho vedra a dusna snad zastaví dech, proto se dny ve Vegas tráví v klimatizovaných kasinech, nebo u hotelových bazénů.

Denně si tu můžete zajít na koncerty těch největších hvězd, zápasy boxu, akrobatické a kouzelnické show a další. My vybrali Davida Cooperfielda a pořád z toho nechápeme. Schválně máme lístky přímo do první řady, abychom ho viděli co nejblíž. Když před námi nechal zmizet člověka, který se vzápětí objevil na druhé straně sálu; když přímo nad námi letěla kosmická loď, nebo když se z ničeho nic objevilo auto asi jen 10 cm od nás, spadla nám brada. A když vám nakonec podá ruku kouzelník, kterého od mala vídáte v televizi, je to prostě magie.

Co k Las Vegas napsat víc, nevím. Nikdy jsme nic takového neviděli a nezažili. Člověk má nějakou představu, ale Vegas ji v našem případě několikrát předčilo. Je ještě bláznivější, barevnější a kýčovitější než jsme čekali..ale bylo to skvělé!

Text: Martina Grmelová
Foto: Tomáš Grmela

Líbí se vám článek?

Share on facebook
Sdílet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru
Share on linkedin
Sdílet na Linkdin
Share on pinterest
Sdíletna Pinterestu

Komentáře